Srdeční cyklus má dvě hlavní části:

Systola – koordinovaný stah srdeční svaloviny síni nebo komor

Diastola – uvolnění nebo relaxace srdečního svalu

Je důležité vědět, že při diastole síní přitéká do pravé síně oběma dutými žilami krev z velkého tělního oběhu, zatímco do levé síně přitéká krev z plicních žil. Potom následuje systola obou síní, kdy je krev ze síní vypuzena do komor. Tak aby nedocházelo ke zpětnému toku krve z komor do síní. Proto je také mezi pravou síní a komorou trojcípá chlopeň a mezi levou síní a komorou chlopeň dvojcípá. Obě chlopně se pak při následné systole komor uzavřou a krev z komor je tak vypuzena do plicního kmene a do aorty. Zpětnému toku krve zabraňují poloměsíčité chlopně uzavírající jak plicní kmen tak i aortu.

Srdce je do jisté míry orgán autonomní. Na rozdíl od kosterního svalu se memránový potenciál po depolarizaci nevrací rychle zpět na původní hodnotu, ale zůstává 200-350ms ve fázi, kterou nazýváme plató, kdy je membránový potenciál kladný a buňka nereaguje na další vzruch.

Teprve potom dochází k tzv. repolarizaci a buňka je schopná pak další kontrakce. Díky tomu nemůže dojít v srdeční svalovině k tetanické křeči. Díky tomu nemůže maximální tepová frekvence překročit 210 tepů za 1 minutu.